(v)osolené disco

Dneska jsme šli zase do solné jeskyně. Stejná paní, která tam měla  službu  jako posledně, se mě i dnes zeptala jestli chci pustit  stejnou hudbu jako minule (kdo nás čte, tak ví, že  nám hrála tichounká  relaxační hudba a jaký to mělo účinek :-)),  nebo něco pro děti. Jelikož jsem dnes byla s dětma sama  a byly  teda v převaze, tak jsem řekla ať pustí něco dětem. Vzhledem k tomu, že se paní vždycky celou dobu  usmívá, mluví potichu, na stole má zapálenou vonnou svíčku a bylinkový čaj, na krku  něco přírodního  a prostě tak celkově působí jakoby v  příjemném útlumu  jsem si myslela, že přinejlepším mě čeká něco jako "koulelo se koulelo červené jablíčko" v nejhorším tak možná "malé koťe spalo v botě". Ještě jsem jí poprosila, jestli by to dnes mohla dát o trošinku víc nahlas, že minule se nám to zdálo být potichu. Když se za námi zavřely dveře jeskyně, paní se projevila jako zkušená DJka a jeskyní se ozvalo: "Jede jede mašinka"...identifikovala jsem hudební skupinu Maxim Turbulenc. Následovalo: "Když jsem byl ještě malej kluk, nosil jsem péro šíp a luk"  Na zemi jsou barevná světla, tak jsem čekala jestli tam za pultíkem nemá paní nějaký čudlík, který zmáčkne a světla začnou jedno přes druhé blikat.

 Tady trsali na "Tři čuníci jdou"

.

.
Při "My jsme žáci třetí bé" se Domča dostal tak do varu, že si z Viktorky chtěl udělat buben.